Anální žlázky

Anální žlázky bývají příčinou častého trápení pejsků.

Co vlastně anální žlázky jsou?

Kde přesně jsou umístěny anální žlázky?

Jakou mají velikost anální žlázky?

Jak zjistíme, že anální žlázky jsou v pořádku? 

Co je považováno za normální, co za projev nemoci nebo zánětu?

Jak často se mají anální žlázky čistit?
Kdy je má čistit pán, a kdy veterinář?

Toto je striktně individuální. 

Anální váčky jsou pachové žlázy, jejichž sekret slouží ke značkování teritoria. 
K jejich vyprazdňování dochází při evakuaci stolice, případně samovolným nebo vědomým vypuzováním jejich obsahu. 
Pokud si představíme hodinový ciferník kolem konečníku, nacházejí se u čísla 4 a 8. 
Jejich velikost se liší v závislosti na plemeni a velikosti pejska. 
Mohou být lépe či hůř hmatatelné, uložené pod povrchem či hluboko pod kůží. 
Podle toho je také lehčí nebo těžší jejich manuální vymačkávání. 

Velikost žlázky je dána velikostí zvířete a množstvím náplně žlázky. 
U malého pejska jsou obyčejně přirovnatelné ke hrášku či třešni, u cca 30 kg velkého psa dosahují velikosti kaštanu. 
Normální zdravá žlázka je měkká, nebolestivá, více nebo méně naplněná tekutým žlutohnědým nepříjemně zapáchajícím obsahem. 

Jak často se mají anální žlázky čistit?

Existují dva názory. 

Jeden říká: ČISTIT PRAVIDELNĚ - předchází se přeplnění a zánětu. 

Druhý tvrdí: NEČISTIT, NEMAČKAT - zvyšuje se tím tvorba sekretu.

Záleží na pejskovi, na anatomii žlázek, schopnosti samovyprazdňování, hustotě obsahu a rychlosti tvorby. 

Veterinář zkontroluje hustotu a obsah žlázky. Toto by měl však umět i každý majitel psa, aby mohl sám kontrolovat změny objemu a kvality pachového sekretu. Všechny odchylky od normálu řešíme pak v ordinaci. Například hustý obsah, neschopnost evakuace obsahu, výskyt vloček nebo krve v sekretu, ale i bolestivost. Všechny zmíněné abnormality mohou být známkou zánětu a možných vážnějších komplikací.

Jak vzniká zánět análních žlázek a čím se projevuje?

Lokální zánět (bez celkových příznaků jako je horečka, otoky, atd.) pomůže zvládnout aplikace antibiotik vstřiknutím přímo do anální žlázky, kde ho necháme působit cca 48 hodin. 
Poté žlázku veterinář propláchne fyziologickým roztokem, vyčistí a zkontroluje pejska za další dva dny.
Pokud se neobjeví krev, hnis a žlázka je čistá, další kontrola již není nutná.

Vážnější zánět, projevující se bolestivostí okolí, horečkou, případně fistulací (prasknutím) žlázky vyžaduje celkové použití antibiotik, někdy i chirurgické ošetření, drenáž a proplachy. Zde hrozí poškození análního svěrače a rozšíření infekce do okolní měkké tkáně.

Posledním způsobem léčby opakujících se zánětů je chirurgické odstranění žlázek, které je možné provést ideálně ve zdravé, neinfekční tkáni.

Jaké další onemocnění mají podobné příznaky?

Ekzém v oblasti ocasu: 

Samozřejmě alergie na bleší kousnutí, zánět ocasní žlázy, ektoparaziti a další kožní onemocnění.

Sáňkování:  při výskytu parazitů, tasemnic a škrkavek.

Věnujme též pozornost i dalšímu onemocnění, které si často laická veřejnost plete s onemocněním análních žlázek. Jedná se o perineální píštěle u německých ovčáků, které se z pohledu laika projevují také trhlinami, bolestí a zánětem kůže v oblastí konečníku. Příčinou tohoto stavu však není zánět anální žlázy, ale především genetická predispozice NO a autoimunitní proces, který způsobuje tento stav. Také léčba je zaměřena především na ovlivnění imunity (potlačení její patologie cyklosporiny nebo kortikoidy, chirurgické odstranění poškozené tkáně, atd.)

Dále je nutné myslet i na možné hormonální příčiny. 
Například hypothyreozu či neoplazii, které bývají častým důvodem patologie kůže v dané oblasti.

Jak probíhá operace (odstranění) análních žlázek? 

Jaká jsou rizika? 

Hrozí poškození svěrače a následná inkontinence?

Při takto vedeném chirurgickém zákroku nehrozí riziko poškození konečníku ani análního svěrače.
Pejsek je schopen druhý den vylučovat normálně.

Obyčejně zánětu předchází přeplnění žlázky. Důvodů může být mnoho.

Zvýšená tvorba sekretu, řídká stolice, která pak nevytváří tlak na žlázku při pasáži konečníkem, starší pejsek s atonií svěrače, atd. 
Sekret se zahustí, případně obsahuje i krev a hnis, které ucpou vývod žlázy. 
Zánět může zůstat ohraničený a lokalizovaný jenom v anální žláze nebo se rozšířit na okolní měkkou tkáň a způsobit celkové onemocnění, horečku, zvýšený výskyt bílých krvinek, zánět svalů přiléhajících k anální žláze, reakci mízních uzlin, atd., případně fistulaci (prasknutí žlázky) skrz kůži směrem na povrch nebo i v podkoží.

Běžné vyšetření se skládá z jemné palpace a prohlídky dané oblasti, kdy zvýšená bolestivost, nahmatání zduřelé anální žlázky a posouzení možnosti vyprazdňování žlázky napoví veterináři, jaký postup volit dál. Často je nutné i rektální vyšetření konečníku, kde je palpačně možné rozlišit další anomálie. Například nádor anální žlázy, různé komunikace, atd. V případě velké bolestivosti je vhodná slabší sedace pacienta, která relaxačním účinkem umožní lepší manipulaci a chrání zároveň zvíře před zraněním žlázky během ošetření. Já upřednostňuji zavedení speciální kanyly do vývodu anální žlázky a pokud jsem si jistá, že nehrozí její prasknutí, jemným proplachem vyprázdním hustý infekční obsah. Zákrok je bezpečný a méně bolestivý. Zároveň umožňuje lokální aplikaci antibiotik. Vždy provádím exploraci dané oblasti i rektálně, abych získala informaci o stavu svěrače konečníku nebo výskytu možného nádoru, komunikace s okolím,atd.

Nejjednodušším stádiem je přeplnění žlázky hustým obsahem (přirovnatelným k zubní pastě). Pak postačí pouze vyčištění, proplach, aplikace antiseptického gelu v oblasti konečníku bez použití antibiotik.

Pokusím se to velice zjednodušit. Určitě si s tím poradí hlavně Váš lékař.

Bolest v oblasti ocasu, bolest při kálení.

Zde musíme myslet i na zácpu, úraz ocasu, zranění v bederní oblasti, perineální kýlu, neoplazii, zúžení konečníku, nemoci prostaty, atd.

Operace se provádí samozřejmě v celkové inhalační anestezii. Pokud to stav pacienta umožňuje, operují se zásadně anální žlázky, které momentálně nejsou postižené zánětem, čímž se zvyšuje pravděpodobnost bezproblémového hojení. Po proplachu antiseptikem jsou obě žlázky naplněny voskovou látkou, která přesně vyplní celou žlázku a umožní tím její vizualizaci a usnadní její separaci od okolních svalů. Chirurgický řez je vedený v dostatečné vzdálenosti a paralelně se svěračem (nikdy NE KOLMO na svěrač, pak vzniká vysoké riziko jeho protnutí)! Po odpreparování je celá žlázka vyjmuta. Rána je šita standardně vnitřní a následně vnější kožní suturou. Pooperační péče se skládá standardně ze dvou až tří kontrol, s aplikací antibiotik a protisvědivých gelů na oblast konečníku.

Chirurgickou extirpaci se doporučuje u psů, kde opakovaně probíhají záněty a přeplňování žlázek spojené s dalšími kožními komplikacemi, vyžadujícími antibiotickou léčbu. Upřednostňuji čisté chirurgické řešení jako prevenci vzniku píštělí, komunikací a poškození dalších struktur v oblasti konečníku.

Rada na závěr?

Doporučujou se bezbolestné, pravidelné kontroly stavu a náplně análních žlázek. 

Nechte si jednoduše a názorně ukázat polohu, velikost, umístnění a tvar análních žlázek u Vašeho pejska. Také standardní vzhled a množství náplně. Pomůže Vám to včas odhalit jakékoli změny, případně zánět, čímž se vyhnete dalším možným komplikacím.

Tento problém právě řeším u své dvouleté feny irského setra Roxy.
Průjmy, vyměšování doma na koberci, neustálé tlačení stolice, až začne vykapávat krev.
Navštívila jsem včera veterinářku v Kájově, anální žlázky vyčistila, ale problémy přetrvávají dál. 
Nasadila jsem též u obou psů pravidelná antiparazitika.
Uvidíme, jak se věc časem vyvine.

Psí smečka

Od pradávna se udržujeme zásadu, že rodina je základ.

Nejdříve jsme žili v tlupách a později ve státu.
V psím světě je základem smečka.

Aby smečka přežila drsný život v přírodě, musí mít stanoveny přesná pravidla, která se ovšem musejí všemi členy důsledně dodržovat. Z nedodržování stanovených pravidel - špatné socializace vznikají následně tzv. problémoví jedinci. Kdo se vymyká, je potrestán, popřípadě i usmrcen. Pokud u psa nebudeme dodržovat důsledně požadavky na jeho chování, tak se nám nikdy nepodaří z něho vycvičit řádného psa, který nemá problémy se kolegy svého druhu, ale i s lidským pokolením.

Příroda si sama zařídila, že slabé jedince už od narození vyloučí z dalšího životního cyklu. Ten, kdo po porodu neprojeví dostatek životní síly a zdravých instinktů, ten zákonitě uhyne. Tím se eliminuje špatný genetický materiál a pokračovatel rodu se stává pouze životaschopný tvor.Proto je normální, že se rodí 5-6 štěňat.Počítá se s tím, že některé zahynou. Bohužel člověk navzdory přírodě se snaží takovéto situace napravovat, čímž se psí plemeno stává uměle udržované ale i degenerující. Přešlechtěnost pak vede k vrozeným vadám.Tak se např. u německých ovčáků dysplazie kyčelních kloubů stává samozřejmostí.

Pokud štěně neprojeví základní dědičné koordinace: dostat se k mateřskému mléku a to hledáním, plazením, sáním a provádění mléčného kroku, tak je dědičně poškozené.

Dalším životním úskalím pro štěně je zvyšování velikosti a hmotnosti. Ten kdo se nechá odstrčit od mateřského mléka je slaboch a nemůže přežít. Toto se projeví nejpozději v 21. den, kdy už má funkční všechny smysly a začíná se aktivně seznamovat se světem. Otec provede testování potomstva. Hraje si s ním takovým způsobem, že štěně začne pronikavě kňučet a dobrovolně si lehne na záda. Tím dá najevo svoji podřízenost a může se v klidu vrátit do pelechu, kde je v bezpečí. Ten, kdo projeví svoji životní slabost, ať proto, že selhala jeho vrozená schopnost dát najevo svoji podřízenost, nebo není dost chytré či dost silné na to, aby uniklo otcově hravosti zpět do pelechu je ztraceno. Otec si s ním bude hrát tak dlouho, dokud štěně neopustí poslední síly. Tím se stává jeho 21. den jeho posledním dnem života. Opět se oddělilo zrno od plev a uchovává se pouze zdravý dědičný materiál.

Psí smysly

Od počátku vstupu na svět štěně vnímá teplo a hmat. To potřebuje k nalezení matky (teplo) a struku (hmat). Také čich je funkční, aby, dokázalo si uchovat pachový obraz matčiných cecíků. Při přechodné fázi od štěněte se postupně probouzí sluch a zrak a to kolem 12 až 15 dne. I když jsou oči otevřené, neznamená to, že pes vidí. Každopádně to musí stihnout do 21. dne.I sluch začíná postupně reagovat na hluk. Zde je potřeba zdůraznit, že štěně musíme postupně navykat na různé zvuky tak, aby se jich nelekalo, protože jinak hrozí nebezpečí, že ve zvířeti navždy vyvoláme strach z určitého zvuku. Šoky v mládí se projeví stejným způsobem jako u člověka. Kdo v mládí byl stresován, ten může mít dosti dlouho problémy ať už se jedná např. o pomočování, koktání, noční můru atd Pes, který nebude mít příležitost plně rozvinout svoji čichací schopnost, je duševně ošizen. Proto je důležité, aby pes měl možnost se seznamovat s různými pachy. K tomu slouží procházky.To ostatně následně člověk využije k vypracovávání pachových stop.

Instinktivní pohyby vyzrávají a tak mohou nastoupit dědičné koordinace, které se cvikem vyvíjejí dál. Plazení se mění v běh a to tím způsobem, že štěně pohání zvědavost. Ta je popudem ke každému učení, protože je podmínkou pro přežití. Čím je zvědavější, tím se víc učí, tím proniká do detailů a souvislostí prostředí. Zde můžeme odhadnout, zda bude jako dospělý pes "chytrákem" či "hlupákem". To určuje intenzita zvědavosti! Pak nastupuje olizování a kousání, čím se opět učí. Pokud začne ochutnávat někdo jeho, tak je to nepříjemné a měl by se snažit příště tomu uniknout.. Vzhledem k tomu, že pohyby nejsou ještě tak plně zkoordinované, tak tyto akce působí značně komicky. Koncem třetího týdne začínají konzumovat předtrávenou stravu od feny. Tím se vytváří vztah nejen k matce, ale i k otci, který se podílí rovněž na krmení. Štěňata pak loudí stravu šťoucháním nosem do koutku hlavy.

Vstup do velkého světa nese s sebou spoustu novým zážitků a proto je potřeba být stále na pozoru. Štěně musí pozorovat chování svých rodičů, aby se tak naučilo významům jednotlivých signálů. Některé způsoby chování mají vrozené, jiné se musejí pilně učit. Do konce třetího měsíce se jedná o socializaci, jejíž součástí je v době 4-7. týdne vtiskávání.

V tomto období se mění i některé dosavadní způsoby chování. Například mléčný krok se přemění v podávání packy a to tak, že štěně se již kojí při stojící feně a tudíž musí mléčný krok provádět jen jednou tlapkou. To se pak časem upraví do prokazování podřízenosti psa, nebo-li ukonejšení případného zlého úmyslu zaměřeného vůči němu. Ostatně i prosebné pohyby člověka jako je podávání rukou lze odvodit od tohoto jevu. Iniciativa vždy vychází od níže postaveného jedince, který podává ruku a výše postavený jedinec opětuje podání, čímž druhého uklidní. Navzájem si tak dokáží, že nemají v ruce žádné zbraně, které by mohli použít k prosazení svých názorů.

Dospělí psi velmi přesně poznají psí děti a rovněž i děti od dospělých lidí a přizpůsobí tomu svoje jednání. To je dáno tím, že oboje poskytují tzv. "miminkovské schéma", což je vždy velká kulatá hlava oproti tělu a velké kulaté oči, malý nos a měkké baculaté tváře, zakulacená savá ústa. K tomu ještě přistupuje i dětský pachový obraz a to vše pak chrání štěně před agresí. Někdy ovšem může snaha o zachování vlastního potomstva být přebita ještě silnějším pudem. Cizí fena může klidně usmrtit cizí štěně, zatímco vlastní ochraňuje. 

I ženy australských domorodců dokáží bez uvažování usmrtit své novorozené dítě, když zachování kmene ohrožuje hladomor. Chovem dochází i k určité retardaci a to ke zdětinšťování. Dětské způsoby chování pak mohou přetrvávat i do dospělosti a určují vztahy mezi psem a člověkem. V normální smečce je určeno, že rodiče krmí a ostatní ujídají. Lidský kamarád je v tomto bodě velmi podobný rodičům, protože také přináší potravu a štěně se nemusí nikdy osamostatnit a obstarávat si potravu samo. 

My psa přejímáme ve štěněcím věku, jsme pro něho tím pádem rodiči, kteří ho krmí, a zůstáváme jimi nejen proto, že mu dáváme potravu a dokonce mu zabraňujeme, aby si ji sháněl sám. Udržujeme i neustálou vzájemnou vazbu. V přírodě odrostlý potomek již se musí starat sám a dospěláci mu to dávají najevo zřetelným vrčením a i vyceněnými zuby. To však u nás nikdy nepozná. Pokud se budeme chovat správně, tak nás bude obdařovat uznáním rodičovské autority, což můžeme využít v náš prospěch.

Od 9 do konce 12. týdne se jedná o sicializační fázi. Psí batole nastupuje mateřskou školku. Od teď se pes učí všechno, co tvoří základ vyšších sociálních výkonů. Dosud štěně smělo dělat co chtělo a rodiče to trpěli. Mohlo rozvíjet svoje pohybové možnosti. Nyní je načase vychovat štěně v poslušného a užitečného psa, který pak bude moci dál předávat v dospělosti svoje zkušenosti další generaci. U psa vidíme, že autorita není jen tajemstvím úspěchu při přežití v boji o existenci, nýbrž i to, že je pro mladého psa přímo potřebou. Hledá sám od sebe autoritu otce a později i vůdce smečky. Pes, který nemůže svého pána uznávat jako autoritu, protestuje. Stává se z něho "problémový" pes. Pokud ve smečce selže vůdce smečky, tak je roztrhán, aby bylo zajištěno přežití smečky. Příslušnost ke smečce vyžaduje pružnou reakci na vnější podmínky. Tudíž se celý život učit. Skoro by se dalo říci, že Lenin byl etolog, když řekl "Učit se, učit se, učit se." Tak i mladý pes se musí celý život učit a to především hrou, což propagoval i Jan Amos Komenský ve své myšlence "Škola hrou."

Taktika

Je třeba upozornit, že pokud pes má obstát jak v lidské společnosti, tak i mezi cizími psy, potřebuje být kontaktován jak hrou s ostatními psy, tak i lidmi. Kdo spoléhá jen na jeden druh her, tak vychová problémového psa pro druhou skupinu. Hra je stmelující faktor pro skupinu. Pokud je v naší domácnosti jen jeden pes, je třeba se postarat, aby se mohl vydovádět i s jinými psy a poznat tak jednak psí hrátky, ale hlavně i jejich projevy při nich. Hra je totiž přípravou na vážný život. Zvědavost je motorem pro hraní a tím i učení. Proto štěně se stále zabývá novými předměty a nevydrží dlouho u jediného. Proto musí mít dostatek hraček, aby se udržela jeho pozornost a aktivita. To ovšem nenahradí sociální hry, při kterých se učí chování k ostatním psům, cvičí pohyby, které slouží k chytání kořisti. V hravém chování převládají bojové hry. Tím se uspokojuje touha po pohybu i aktivní učení. Hře předchází výzva což je vyskakování na partnera s přehnanými pohyby hlavy, poskakování, klusavé skoky, vrtění zadní částí těla. Nikdy nepředchází imponování nebo hrozby!! Kousání při hře není opravdové a pokud to někdo přežene, druhý se hlasitě ozve. Může být i hravé vrčení. Je to obdoba simulování při fotbalovém zápase, kdy zraněný hráč se válí po trávníku, tváří se že je na umření, ale jakmile zazní píšťalka rozhodčího, tak čile vyskočí a vesele pobíhá další hodinu po hřišti.

Bojové hry mají svoji formu a to např. "lehký dotek", kdy se protivníci krátce opřou předními tlapami o sebe a odrazí se. "Vysoké bojové postavení" kdy psi stojí na zadních nohách, pevně se drží za ramena a snaží se druhého chytit za krk. "Kousání do nohou" a "úchop zátylku" přičemž jednu přední tlapu položí protivníkovi na šíji. Při tomto měření sil se využívá vlastní váha těla ať je to odtlačování, či stlačování. Všechny bojové hry vyžadují velkou šikovnost, bleskové reakce a využití tělesných sil, přispívají k procvičení všech schopností. Štěně přitom zjišťuje, co vlastně všechno umí, poznává vlastní síly, rozpoznává různé poměry sil, nadřazenost rodičů a podřízenost některých sourozenců. Bojové hry jsou počátkem zařazování na žebříček hodností. Proto je důležité provádět se štěnětem i tyto hry, jen musíme dodržet několik pravidel. Předně se musí naučit, že nad námi (ale i nad jiným členem naší rodiny) nikdy nemůže zvítězit a že máme vždy nad ním navrch. To je pro něho snadno pochopitelné, protože i v psí rodině jsou mu rodiče vždy nadřazeni a nevyvolává to žádné komplexy méněcennosti. Nesmí se to ovšem stát za použití hrubé síly. Dále pak je třeba dát najevo, že blokáda v kousání musí být k lidem daleko citlivější, protože naše kůže je zranitelnější než psí kožich. Konečně jsme to vždy my, kdo určí konec hry. Kdo se v tomto období sám vyloučí z psích her, ten musí počítat s tím, že pes si utvoří svůj názor na takovou osobu a přizpůsobí své chování k němu i v budoucnu. Pouze v socializační fázi se může štěně naučit radosti z učení a zpočátku pomalé a postupné poučování se stane pevnou vazbou mezi učitelem a žákem.

Když je brán ohled na přirozený vývoj, není pak problém při vyžadování nových věcí. Toto ovšem neznamená, že pes si hraje jen ve štěněcím věku. Hra jej zajímá po celý život. Další skupina her je "hra na získávání potravy" neboli rozvíjení kořistnického pudu. Zde jeden se ujme role kořisti, kterou ostatní honí. Výzvou je poklesnutí "do kolen" lovce a upřeně sleduje kořist s nataženým krkem a hluboko postavenou nataženou hlavou.Jakmile kořist najednou uskočí do strany a utíká pryč, vyráží na lov. Je to typická situace číhání na kořist. Lovec se připlíží k oběti, ta si všimne, že je v nebezpečí a zavětří. Lovec přejde do číhavého postavení, poklesne pomalu dolů, až dosáhne optimální pozice pro odraz. Upírá pohled na kořist, která se dívá jeho směrem, ztuhne a najednou uskočí do strany a utíká. Lovci záleží na každém zlomku vteřiny, zda se mu podaří lov a tudíž, zda půjde spát s plným žaludkem, nebo mu bude celou noc v něm kručet. To vyžaduje nesmírně rychlé reakce a ustavičný trénink. Protože lov je jistá dědičná koordinace, je třeba ji nějakým způsobem odreagovat u domácích psů. To můžeme klidně provést prací na stopě, nebo i obranou, případně i vyhledáváním jiných osob (záchranářina), agility. Všechno co psa můžeme naučit je normální využívání jeho přirozených schopností. Výcvik pro psa je především jeho nutnost, protože pes , který nedostane možnost se něčemu naučit, využívat svoje přirozené schopnosti, otupí, duševně schátrá a stává se politováníhodným tvorem. Trestání štěněte v tomto věku není nutné, postačí slovní výtka. Další hrou je "přetahovaná o kořist", "pohybové hry" ale i "sexuální hry". Od dvanáctého týdne začínají štěňata spolupracovat a koordinovat společný hon.

Elektronický výcvikový obojek

Objednala jsem elektronický výcvikový obojek DogTrace.Prodejci jsem napsala:
"K tomu výcvikovému obojku mi, prosím pěkně, přibalte i toho chlapíka, co tak báječně umí cvičit psa!"
Můj ušatý kamarád Max nezvládá " k noze", "fuj, nežer to hovno!"
Obojek sedí už rok nový, nevybalený na klavíru. Pes mne sice poslouchá, ale někdy si to udělá po svém.
Řekla bych, že já perfektně naslouchám svému psovi.
Jsme oba dva svobodomyslní tvorové. Tož tak s námi.

Elektronický obojek za 6000,-Kč jsem darovala do Městského psího útulku v Českém Krumlově
kynoložce Vladimíře Garajové, která potřebuje tento obojek nutně pro svého německého ovčáka, který je v pubertě, je velmi ostrý a loví srny v lese.

http://vimeo.com/8225610#at=0

DOG trace d-control 1000 

elektronický výcvikový obojek

d-control 1000 je elektronický výcvikový obojek určený především pro profesionální používání. Funkce nastavení úrovně korekčních impulsů, vysílání a vybití baterie jsou zobrazovány na podsvíceném LCD. Tento model je standartně dodávaný v kufříku. K dispozici varianta s tkaným (1000) i plastovým (1000+) řemenem. Model 1010 je standartně dodávaný s extením ovládáním dálkového vysílače. Elektronický obojek d-control si můžete na svém pejskovi nezávazně vyzkoušet v naší provozovně. Termín zkoušky prosím domlouvejte na čísle 775 57 47 99. K dispozici je lesopark s možností volného výběhu psů (po dohodě i o víkendu).

Vysílač:

• dosah až 1000m na volném prostranství
• zvukový signál
• volitelné nastavení 30 úrovní korekčních impulsů
• možnost pevného nastavení odlišného impulsu(funkce boosteru)
• klips pro zavěšení na opasek
• rozměr: 118x52x32 mm (bez antény)
• délka antény: 8cm
• hmotnost: 175g
• napájení: 2x alkalické baterie LR6 1,5V
• umožňuje výcvik dvou psů najednou (2. obojek je možno dokoupit)

Přijímač:

• vodotěsný
• hmotnost 56 g (krabička, baterie)
• délka řemene 70 cm
• rozměry: 62x42x30 mm
• napájení: CR2 3V

Princip činnosti

• V pohotovostním režimu zařízení čeká na vyslání jednoho ze tří typů povelů
• Jednotlivé typy povelů se volí stisknutím tlačítka na vysílači (dálkovém ovladači)
• První typ je zvukový (varovný) signál
• Druhým typem je krátký (upozorňovací) elektrický impuls
• Třetí typ povelu (korekční) tvoří sada elektrický impulsů
• Povely je možné kombinovat (varovný a upozorňovací nebo varovný a korekční)

TIP: Vysílač disponuje funkcí "booster". Na uvedeném tlačítku si můžete navolit odlišnou úroveň intenzity korekčního impulsu, než jakou běžně používáte. Toto tlačítko můžete využívat pro řešení extrémních situací, kdy Váš pes na standardně nastavenou úroveň korekčního impulsu nezareagoval. V přijímači je zabudovaný magnetický systém ON/OFF - zapnutí či vypnutí přijímače se tedy provádí pouhým přiložením vysílače k přijímači.

Jak funguje elektrický obojek d-control

Potřebujete mít svého psa pod okamžitou kontrolou? Chcete jej cvičit a vychovávat snadno, rychle, přesně a účinně? Elektronický výcvikový systém DOGtrace™ d-control, sestávající z vysílače a obojku, vám pomůže  cvičit vašeho psa s efektivitou jinými metodami nedosažitelnou.
Obojek můžete začít používat u 6-ti měsíčního štěněte, které již absolvovalo základní výcvik „SEDNI“, „LEHNI“, „ZŮSTAŇ“ nebo alespoň „FUJ“, „NESMÍŠ“…
V ruce držený vysílač (podobný dálkovému ovládání vašeho TV přístroje) umožňuje dávat povely na značnou vzdálenost (200m – 1600m dle modelu). Funkce výcvikových sad jsou dle modelů různé. Všechny jsou však mimořádně zajímavé a užitečné, jelikož mohou být přizpůsobeny jakémukoliv psovi a jakékoliv situaci. Můžete si vybrat hned ze 4 typových modelů:

• impuls, světlo, zvuk
• vibrace, světlo, zvuk
• impuls, booster, zvuk
• impuls, vibrace, světlo, zvuk

Každá z těchto funkcí má nějaký význam a záleží jen na Vás, které jsou pro Vás a Vašeho pejska potřebné!
Funkce impuls (elektronický): Aby pes správně pochopil spojitost mezi impulsy a jeho nesprávným chováním, stiskněte tlačítko přesně ve chvíli, kdy Váš pes dělá něco nedovoleného. Z počátku doporučujeme začít pouze se zvukovými signály. Tím upoutáte jeho pozornost a upozorníte ho, že dělá něco zakázaného. Jakmile si pes tuto spojitost vytvoří, můžete začít s korekčními impulsy pro efektivnější výcvik. Korekční impulsy jsou nastavitelné v několika úrovních. Stiskem tlačítka krátkého impulsu vyšlete Vašemu psovi upozornění v podobě korekčního impulsu přenášeného dvěma elektrodami umístěnými na přijímacím obojku po dobu, která je kratší než jedna sekunda. Stisknutím tlačítka dlouhého impulsu vyšlete sadu korekčních impulsů po celou dobu, po kterou budete držet tlačítko stisknuté, avšak s omezením max. na 8 sekund.
Zvukový signál předcházející krátkému nebo trvalému impulsu je velmi účinný; pes si brzy vytvoří spojení mezi svým nesprávným chováním, zvukovou výstrahou a nepříjemným pocitem na krku. Náš výcvikový obojek Vám v krátké době velmi výrazně napomůže s výchovou Vašeho psa. To znamená, že si v poměrně krátké době zapamatuje, že musí poslouchat na Vámi daný povel nebo dostane korekční impuls, jehož sílu si samozřejmě můžete zvolit a většina psů reaguje tak, že se právě po korekčním impulsu obrací do bezpečí ke svému pánovi, protože není spojen s nepříjemným pocitem vyvolaným korekčním impulsem. Pes totiž uvažuje na principu pohodlí-nepohodlí a co mu nesvědčí, tomu se snaží vyhnout – tedy poslechnout.
Funkce světlo: Díky zabudované červené LED diodě vydává obojek na krku psa velmi intenzivní záblesky, které jsou mnohem výraznější než u běžných svítících obojů a tím je možné Vašeho pejska velmi snadno lokalizovat i v naprosté tmě! K dispozici máte hned 8 velmi zajímavých variant blikání obojku. Vysílač také umožňuje nastavit odlišnou rychlost blikání dvou obojků najednou – snadno tak rozpoznáte jednoho pejska od druhého! Funkce vibrace: Velmi zajímavá funkce pro upoutání pozornosti psa.
Funkce vibrace má velmi široké využití pro:

• Diskrétní přivolání psa, které neslyší nikdo jiný z okolí.
• Vyrušení z nežádoucí činnosti s využitím překvapení.
• Jasný signál – není možné si ho splést jako u zvuku /pípnutí mobilu apod./
• Přivolání hluchých psů, které je jinak prakticky nemožné.
• Pochválení psa (místo „poplácání“) – následuje odměna ve formě hračky, pamlsku apod.
• Díky 5-ti různým druhům vibrace je možno naučit pejska, že různé druhy znamenají něco zcela jiného („fuj“, „ke mně“, „hodný“, „nesmíš“,…apod.)
• Může také nahradit výukovou metodu pomocí „klikru“ – zmáčknete tlačítko vibrace a pejsek si přiběhne pro odměnu! Funkce zvuk: Je jen na Vás, jak budete funkci „zvuk“ používat, což závisí na způsobu, jakým chcete cvičit svého psa.

Se zvukovým signálem můžete:

• Naučit Vašeho pejska, že tento signál znamená povel „ke mně“, „k noze“, ať je kdekoliv (zvukový signál Vám tak nahrazuje píšťalku)
• Vyslat Vašemu pejskovi výstrahu, když dělá něco zakázaného.
• Upoutat jeho pozornost.

Zvukový signál předcházející korekčnímu impulsu či vibraci je velmi účinný – pes si brzy vytvoří spojení mezi svým nesprávným chováním, zvukovou výstrahou a nepříjemným pocitem na kru!!!
Elektronické systémy vysílače a obojku využívají moderní technologii na bázi jednočipových mikroprocesorů a bezdrátových komunikací. Díky ergonomickému designu a nízké hmotnosti obojku je možné jej použít i pro rasy psů s malým vzrůstem.
Obojek je kompaktní a vodě odolný.
Všeobecné vlastnosti elektronických a vibračních výcvikových obojků:

•  dokonale vodotěsný přijímač
• v přijímači je zabudovaný magnetický systém ON/OFF - zapnutí či vypnutí přijímače se tedy provádí pouhým přiložením vysílače k přijímači.
• kontrola stavu baterií u přijímače i vysílače
• samostatné tlačítko pro vysílání zvukového signálu
• volitelné nastavení úrovně korekčního impulsu
• životnost baterií se pohybuje od 6 – 12 měsíců v závislosti na používání
• podsvícený LCD displej pro zobrazení výše korekčního impulsu, vysílání a vybití baterie (není pouze u modelů d-control EASYsmall a d-control EASY)
• možnost používat pro výcvik dvou psů najednou – je zde tlačítko na přepnutí psa 1 a 2 (neplatí u modelů d-control EASYsmall, EASY, 430, 630, 1030 a 1630)
• možnost tkaného nebo plastového řemene v různých délkách i barvách
• výcvikové sady mají dosah 200 – 1600m (dle modelu)
• možnost externího ovládání dálkového vysílače (one touch) – součástí modelů 610, 1010 a 1610
• u každé výcvikové sady jsou hned dva druhy elektrod (pro dlouhosrsté či krátkosrsté psy)
• u vysílačů je klips pro zavěšení na opasek
• všechny přijímače mají rozměr 62x42x30mm a váží 56g
• impuls, světlo, zvuk

S výcvikovými obojky DOGtrace je mimořádně snadné naučit rychle psa:

• chůzi u nohy bez vodítka
• spolehlivému přivolání (povely „ke mně“, „k noze“)
• přerušení nežádoucí činnosti („fuj“, „nesmíš“)
• odnaučení zlozvyků při každodenním soužití s lidmi, např. braní potravy ze stolu, skákání na lidi, hrabání, nežádoucí štěkání apod.
• preciznímu docvičení prakticky každého cviku, kdy jej pes musí vykonat stejně přesně a spolehlivě, jako by byl na (až stovky metrů dlouhém!) vodítku – přičemž je odstraněna nežádoucí závislost na šňůře, kterou pes velmi dobře pozná a přizpůsobuje jí své chování
• odnaučení pronásledování zvěře a vzdalování se od svého pána v přírodě – a tím vystavování se problémům a nebezpečí s tím spojených, tedy řešení, přinášející větší svobodu pro Vašeho psa, který se nyní může pohybovat zcela volně i tam, kde by to jinak nebylo možné nebo bezpečné
• speciálním činnostem a povelům pro služební, lovecký, sportovní nebo jiný výcvik
• použití přímo při lovu pro komunikaci se svým psem
• řadu dalších činností a využití, které majitel tohoto přístroje při každodenním soužití se psem sám rychle objeví

Plemena ohařů II.

Chceš-li být jeden den št'asten, kup si víno a pozvi přátele.
Chceš-li být dva dny št'asten, ožeň se.
Chceš-li být št'asten celý život, chovej psy.


Pes je nejlepším přítelem člověka ,
mnozí lidé jsou však nejhorším údělem psa,
neboť mu odpírají svobodu.

Maďarský ohař krátkosrstý

(Viszla)

„Ohař je lovec tělem i duší, zvláště lehce si uloví naše srdce!"

  

Charakter plemene

Maďarský ohař je velmi živý a veselý pes a plný chuti do života. Má přítulnou povahu a doslova nesnáší hrubé zacházení. Nesmí být bázlivý a už vůbec ne agresivní. Velice dobře se snáší s dětmi a miluje celou rodinu. I přes jeho značný temperament je dobře cvičitelný avelmi vyrovnaný. To znamená, že dobrý pes chápe svou pozici a svého majitele následuje a neustále s ním udržuje kontakt, což je pro tyto psy typické. Zároveň má vysoké pracovní nasazení a rozhodně se nebude chtít celý den nudit někde v koutě. Plemeno vyniká předevšímv praktických loveckých disciplínách, což je vzhledem k jeho původu, pochopitelné. Pohybuje se výborně na poli, v lese i ve vodě. Skvěle zvládá obtížné povětrnostní podmínky a náročný terén. Je výborný stopař, má pevné vystavování, vynikající vlohy propřinášení a cílevědomé sledování stopy na vodě. Nesmí projevovat bázlivost po výstřelu, strach ze zvěře, absenci vloh k vystavování a přinášení a nechuť k vodní práci.

Popis maďarského ohaře

Kohoutková výška psa činí 58 až 64 cm, feny 54 až 60 cm. Statická a dynamická vyrovnanost a symetrie jsou ale důležitější než v centimetrech naměřená výška. Váha maďarského ohaře se pohybuje mezi 22 až 30 kg. Tělo psa je pokryto krátkou a hustou srstí bez podsady. Má být tvrdá. Vyskytují se různé odstíny žemlové barvy. Červené, hnědavé nebo vybledlé barevné tóny jsou nežádoucí. Menší bílé skvrny jsou povoleny. Barva pysků a očních víček má být stejná, jako barva nosu.

Celkově působí pes velice lehce a elegantně. Pes má vyzařovat krásu a sílu. Tělo je velice svalnaté a suché. Typickým pohybem je prostorný a elegantní klus. V zemích, kde není kupírování zákonem zakázáno, se s ohledem k loveckému využití ocas krátí o jednu čtvrtinu. Pokud není zkrácen, dosahuje až k hlezennímu kloubu, je zašpičatělý a dobře osrstěný. Existuje i vzácnějšímaďarský ohař drátosrstý, který je robustnější než krátkosrstý ohař. Srst drátosrstého ohaře je delší, velmi hustá a tvrdá.

Klasifikace FCI

Číslo standardu: č. 57/ 13. 09. 2000, země původu/patronát: Velká Británie, zařazení v FCI: FCI VII. Ohaři, sekce č. 1 Kontinentální ohaři, pracovní zkouška: ano, oficiální zkratka v ČR: MOK, názvy plemene:Maďarský ohař, Viszla, Hungarian Short-haired Pointing Dog.

Základní péče o psa

Přemýšleli jste o tom, jestli je možné chovat plemeno viszla v bytě? Ano je to možné, výborné povahové vlastnosti dovolují chovat toto čilé lovecké plemeno v bytě. Jedinou, ale o to náročnější podmínkou je dostatek pohybu a velká fyzická zátěž, kterou pes vyžaduje denně. Proto se velice hodí ke sportovcům, aktivním rodinám a příznivcům myslivosti. Uchovnění je podmíněné složením pracovní zkoušky.

Historie plemene maďarský ohař

Kořeny maďarských ohařů sahají tisíce let zpět, k původním maďarským slídičům. Docházelo k nekontrolovanému křížení s různými loveckými psy. V 15. - 16. stol. se tito psi křížili se žlutými tureckými rasami. V 19. stol. byli do plemena cíleně a postupně přikříženi: anglický pointer, anglický setr, německý krátkosrstý ohař a dokonce i hannoverský barvář. Díky tomu je dnes maďarský ohař výborné lovecké plemeno s mnoha výbornými vlastnostmi. Plemeno bylo uznáno FCI v roce 1936 a dnes je rozšířeno v Evropě i v USA.

FCI

Ohaři

Využití

Lovecká plemena

Velikost

Střední plemena

Původ plemene

Maďarsko

Výška v kohoutku

53 - 64 cm

Hmotnost v dospělosti

22 - 30

Věk

11 - 14 let

Délka srsti

krátká

Péče o srst

nepravidelná

Vztah k dětem

velmi dobrý

Vztah k ost. zvířatum

velmi dobrý

Náročnost na výchovu

nenáročný

Náročnost na pohyb

velmi náročný

Vhodné prostředí

jakékoliv

Využití psa

společník, lovecký

Časová náročnost

půl dne

Německý ohař drátosrstý

(German Wirehaired Pointer, Deutsch Drahthaar)

Němečtí ohaři jsou velmi aktivní přátelé rodiny. Jejich povaha je klidná a vyrovnaná. Nejšťastnější jsou, když se mohou aktivně účastnit lovu nebo být se svým pánem v přírodě. Tento mnohoúčelový pes, který má rád práci ve vodě i na souši, je dokonalým honičem, barvářem, stavěčem a aportérem. Může pracovat ve vodě v každé roční době. Německý drátosrstý ohař je velmi dobrý ochránce majitele a jeho majetku. Rád pracuje po boku svého pána a také s ním a jeho rodinou rád tráví volný čas. Drátosrstý ohař je vhodný i k dětem. Stane se jejich nejlepším a nejvěrnějším kamarádem.

Historie plemene

Německý drátosrstý ohař vznikl v německých zemích za účelem vyšlechtit velmi odolného a výborného loveckého psa. Jeho praotci jsou francouzský grifon, pudlpointr a krátkosrstý a hrubosrstý ohař. Tato rasa byla poprvé uznána v Německu v roce 1870. A německý drátosrstýohař má svůj standart od roku 1924. Chová se v Evropě, USA, Kanadě a také v Rusku.

Charakter

Německý drátosrstý ohař je poslušný a oddaný pes, dobře si rozumí s dětmi. Práce je jeho koníček. A při ní je horlivý, energický. Ohař má vyrovnanou povahu. Je odolný vůči ranám z pistolí apod.. Jen tak něco ho nevyvede z rovnováhy. Drátosrstý německý ohař je rodinný pes s duchem lovce a ochranáře.

Popis

Německý drátosrstý ohař je větší ušlechtilý pes souměrné tělesné stavby. Hlava je suchá, výrazná, ani příliš lehká, ani těžká, s výraznými nadočnicovými oblouky a jen mírně spadajícími pysky. Oči má ohař středně velké. Uši středně dlouhé, vysoko a zeširoka nasazené, dole zaoblené, přiléhající k hlavě. Krk svalnatý, mírně klenutý. Tělo s pevným, nepříliš dlouhým hřbetem, širokými, mírně klenutými bedry a hlubším hrudníkem. Tělesná délka ohaře by neměla být o moc delší než kohoutková výška.

Končetiny má dlouhé a rovné. Ocas ohaře je vysoko nasazený, u kořene silný, středně dlouhý, krátí se asi na polovinu. V klidu dole, při pohybu vodorovný, při hledání se živě pohybuje. Srst je krátká, hustá a na dotek tvrdá. Barevné variace jsou: hnědé s malými bílými stříkanými odznaky na prsou nebo na nohou, hnědé bez odznaků, bělouš v různých odstínech s hnědou hlavou s hnědými plotnami nebo skvrnami. Tytéž kombinace jsou možné, i když méně obvyklé, i s černou barvou.

FCI

Ohaři

Využití

Lovecká plemena

Velikost

Velká plemena

Původ plemene

Německo

Výška v kohoutku

57 - 68 cm

Hmotnost v dospělosti

27 - 32

Věk

12 - 14

Délka srsti

střední

Péče o srst

pravidelná

Vztah k dětem

velmi dobrý

Vztah k ost. zvířatum

velmi dobrý

Náročnost na výchovu

nenáročný

Náročnost na pohyb

náročný

Vhodné prostředí

předměstí, venkov

Využití psa

společník, lovecký

 Výmarský ohař krátkosrstý

Povaha plemene

Výmarský ohař je vcelku přátelský a velice energický pes. Velice vhodný je pro lovecké využití, je proslavený svou ostražitostí, hbitostí a systematický vytrvalým hledáním. Přesto nepatří mezi psy s přehnaným temperamentem, pokud se mu dostane důsledného výcviku poslušnosti, popř. loveckého výcviku, nebývají s ním výrazné problémy. Výmarský krátkosrstý ohař se vyznačuje značnou inteligencí a chápavostí, někdy se však chová dominantně. Děti snáší dobře, ale měli bychom ho na ně zvykat už od štěněcího věku. Stejná zásada platí i pro ostatní psy a menší domácí zvířata, k cizím lidem se chová vyloženě nepřátelsky. I bez výcviku intuitivně brání svého pána a jeho rodinu, a to velmi odvážně. Výmarský krátkosrstý ohař je vhodný do jako domácí společník.

Popis výmarského ohaře

Výmarský krátkosrstý ohař je středně velký až velký pes silné tělesné stavby, osvaleného těla. Morda je dlouhá a z pohledu z boku působí až hranatě. Celkový vzhled je elegantní a aristokratický. Štěně má oči blankytně modré, postupně dostávají jantarovou, tmavou až světlou barvu. U tohoto plemene pozorujeme pohlavní dimorfismus. Uši jsou poměrně široké, vysoko nasazené a na spodní straně mírně zaoblené. Zbarvení srsti je stříbřitě šedé, šedobéžové, nebo myší šeď, uznávané jsou i přechody mezi těmito barvami. Hlava a uši bývají světlejší, na hřbetě se někdy táhne úhoří pruh. Bílé znaky jsou přípustné na hrudi a prstech. U krátkosrsté varianty je srst krátká, jemná a hustší, než u ostatních plemen krátkosrstých ohařů. Výška psů je 59 - 70 cm, u fen 57 - 65 cm. Váha se pohybuje kolem 25 - 30 kg.

Základní péče o psa

Srst výmarského ohaře nevyžaduje přílišnou péči.Zvýšenou pozornost věnujte možnostem pohybu. Pokud nemíníte se psem vyrážet na lov, poskytněte mu velmi časté procházky plné aktivit. Díky výbornému čichu a loveckým vlastnostem je výmarský ohař k lovu doslova předurčen. Talent projevuje také na přinášení nebo plavání. Pokud se necítíte na opravdu důsledný výcvik, radši psa vezměte na cvičiště. Výmarský krátkosrstý ohař je vhodný i jako služební pes, v USA je používán jako pes policejní.

Historie plemene výmarský ohař

Ani dnes není úplně jasné, odkud plemeno pochází. Někteří vědci se domnívají, že první výmarští ohaři mají domovinu ve Francii, německý kynolog Emil Ilgner však tvrdí, že předky tohoto elegantního a atraktivního psa musíme hledat v Čechách. První doložený výskytvýmarských ohařů je na dvoře velkovévody Karla Augusta z Výmaru, jehož smečku proslavili hlavně výjimečně hbití a silní stříbrošedí psi. Ti byli na výmarském dvoře dále čistokrevně chováni, nedošlo k žádným výrazným změnám v jejich charakteru ani vzhledu. První zmínky o cíleném chovu výmarských ohařů pocházejí z roku 1879, kdy se v Hannoveru konala oficiální mezinárodní výstava psů. Díky charakteristickému nadání pro práci na stopě, ostrost a ostražitost se výmarští ohaři začali používat i jako služební psi. Když byli roku 1929 dovezeni do Spojených států, ihned si získali sympatie a oblibu, dnes se tam nachází více jak tři čtvrtiny z celkového počtu psů tohoto plemene na světě. Výmarští ohaři jsou považováni za nejstarší německé honiče vůbec.

Pointr
(English Pointer)

Povaha plemene

Pointr je často přezdíván králem loveckých psů, ale je vhodný i jako rodinný přítel. Je to pes ušlechtilé, jemné a laskavé povahy. Svému pánovi je oddán a má pěkný vztah k dětem. Je inteligentní a lehce cvičitelný. Pointr je bystrý pes, který je ochotný plnit páníčkovy rozkazy, dobře si pamatuje a umí své schopnosti rozvíjet. Je výborný komunikativní kamarád a zábavný společník. Je přirozeně sebevědomý a nebojácný, není agresivní. Jako lovecký pes se pointr projevuje mimořádně citlivými smysly, rychle reaguje na zápach. Je velmi rychlý, hbitý, neúnavný a temperamentní. Výborně si vede i na nejrůznějších psích soutěžích, vévodí v polním hledání. Při mimoloveckých aktivitách je skvělý v agility a svou povahou je vhodný na canisterapii. Pointr se průměrně dožívá 13 až 14 let.

Popis pointra

Pointr je vyváženě stavěný elegantní hladkosrstý ohař, který zaujme hrdým a ušlechtilým držením těla. V kohoutku měří 63 až 69 cm, fena 61 až 66 cm. Váží mezi 20 až 30 kg. Tělo je kvadratického formátu, s hlubokým hrudníkem, krátkým a silným hřbetem. Končetiny jsou rovné, zadní hodně osvalené. Ocas je středně dlouhý, na konci se zužuje, je nesený horizontálně. Krk je dlouhý a svalnatý. Hlava má přiměřeně velkou mozkovnu i čenich. Stop je výrazný, linie nosu prohnutá. Oči má středně velké, hnědé, dodávající mu inteligentní bystrý výraz. Uši jsou vysoko nasazené a přiléhající k lícím. Srst má pointr krátkou, hladkou a pěkně lesklou. Zbarvení je povoleno jednobarevné - černé, plavé nebo kofeinové; dvoubarevné - černobílé, žlutobílé nebo červenobílé; i trojbarevné. U některých jednobarevných jedinců se mohou vyskytovat bílé skvrny na čenichu, koncích tlap, hrudníku a hrdle.

Klasifikace FCI

Podle Mezinárodní kynologické organizace (FCI) jepointr zařazen do skupiny VII: - Ohaři, přinašeči a slídiči,sekce 2 - ohaři, s pracovní zkouškou. Oficiální zkratka v ČR je POI. Původním využitím je stopař zvěře, dnes i společník.

Základní péče o psa

Pointr  nemá žádné zvláštní nároky. Srst stačí občas kartáčovat, především v době línání. Je vhodnější nechovat jej v bytě, i pes žijící venku by ale měl mít příjemný, teplý a měkký pelíšek, aby nedocházelo k otlakům. Pointr není zatížen genetickými vadami nebo nemocemi. Potřebuje dostatek pohybu, velký výběh nebo dlouhé procházky.

Historie plemene pointr

Pointr je jediný hladkosrstý ohař, který pochází z britských ostrovů. Vyšlechtěn byl v 18. století a pravděpodobně pochází ze španělských ohařů dovezených do Anglie. Ti byli údajně dále kříženi s italskými ohaři a foxhoundy. V současnosti je to plemeno rozšířené i za hranicemi Velké Británie a je velmi oblíbené.

FCI

Ohaři

Využití

Lovecká plemena

Velikost

Velká plemena

Původ plemene

Francie

Výška v kohoutku

61 - 69 cm

Hmotnost v dospělosti

20 - 30

Věk

13 - 14

Délka srsti

krátká

Péče o srst

nepravidelná

Vztah k dětem

velmi dobrý

Vztah k ost. zvířatum

dobrý

Náročnost na výchovu

nenáročný

Náročnost na pohyb

náročný

Vhodné prostředí

jakékoliv

Využití psa

společník, lovecký

Časová náročnost

půl dne

Český fousek

Povaha plemene

Český fousek je oblíbený především u myslivců. Je tovelice klidný a poslušný pes. Je také inteligentní, aktivní a houževnatý. Miluje pohyb. Svému páníčkovi umí český fousek projevovat náklonnost, je přítulný. Umí se přizpůsobit a je učenlivý a snadno vycvičitelný. Na škodnou umí být patřičně ostrý a vydrží i náročnější klimatické podmínky.

Popis českého fouska

Český fousek je středně velký pes s dobře vyvinutými svaly. V kohoutku měří 60 až 66 cm, fena 58 až 62 cm, váha se pohybuje mezi 28 až 34 kg nebo 22 až 28 kg. Český fousek je pes čtvercového formátu. Má dlouhou, užší hlavu se suchou tlamou a charakteristickým vousem na čenichu, na bradě a nad očima. Má tmavé oči s inteligentní výrazem a výrazné nadočnicové oblouky dodávající hlavě hranatý vzhled. Uši má vysoko posazené a přiléhající k lícím. Krk je pevný, silný a středně dlouhý. Hrudník má oválný s dobře vyvinutým předhrudím. Končetiny má český fousek rovné a dobře osvalené. Silný ocas se zkracuje.

Český fousek má tři druhy srsti. Hebká a hustá podsada, dlouhá asi 1,5 cm, chrání fouska během chladnějších období před vlhkostí, v teplých měsících se skoro ztrácí. Krycí srst měří 3 až 4 cm, je rovná a přiléhající. A konečně štětinaté a hrubé pesíky, dlouhé 5 až 7 cm, které fouskovi vyrůstají na hrudi, pleci a slabinách.

Barvu má český fousek světlou s tmavými plotnami nebo bez nich, nebo může být hnědý s prokvetlými světlými znaky na hrudi a dolních částech končetin, je známa také čistě hnědá varianta. Český fousek se dožívá průměrně 12 až 13 let.

Klasifikace FCI

Podle Mezinárodní kynologické organizace (FCI) je český fousek zařazen do skupiny VII. - Ohaři, přinašeči a slídiči, sekce 1 - Ohaři, s pracovní zkouškou. Oficiální zkratka v ČR je CF. Původní využitím byl lovecký pes. Je to všestranný ohař vhodný pro práci v lese, na poli i ve vodě. Může pracovat i jako barvář. Dnes je chovaný také jako společník.

Základní péče o psa

Český fousek není mimořádně náročný pes. Potřebuje především pohyb a je vhodnější chovat jej na venkově a dopřát mu velký výběh nebo pravidelné procházky.

Historie plemene český fousek

Český fousek patří ke starým českým plemenům. Je jediným národním původním plemenem psů České republiky, kterého uznává mezinárodní kynologická organizace FCI. Jeho doložitelné dějiny sahají do ranného středověku, kdy byl nepostradatelnou součástí šlechtických dvorů s právem lovu. První zmínky o tomto plemeni jako o canis bohemicus jsou již z roku 1348. Od svého počátku byl český fousek velmi oblíbený. Jeho standard byl vydán už kolem roku 1880. Postupně se jeho obliba rozšířila i za hranice naší země, FCI jej však uznala až po roce 1960.

FCI

Ohaři

Využití

Lovecká plemena

Velikost

Velká plemena

Původ plemene

Československo

Výška v kohoutku

58 - 66 cm

Hmotnost v dospělosti

22 - 28

Věk

12 - 13 let

Délka srsti

krátká

Péče o srst

nepravidelná

Vztah k dětem

velmi dobrý

Vztah k ost. zvířatum

velmi dobrý

Náročnost na výchovu

nenáročný

Náročnost na pohyb

velmi náročný

Vhodné prostředí

předměstí, venkov

Využití psa

společník, lovecký

Časová náročnost

půl dne