Krmení syrovým masem

BARF znamená Born Again Raw Feeders (znovuzrozen krmit syrově), nebo Bones And Raw Food (kosti a syrová potrava), popř. Biologisch Artgerechte Rohe Futerung (biologicky vhodná syrová výživa).

Ať si pod písmenky určíme kteroukoli variantu, vždy znamená totéž. Jedná se o výživu masožravých domácích zvířat „přirozeným“ způsobem, kdy naší domácí šelmě podáváme syrové maso, kosti a zeleninu. Inspiraci můžeme nalézt v jídelníčku například vlků.

Jelikož je ale náš chlupatý přítel oproti zvířatům ve volné přírodě zcela odkázán na to, co mu poskytneme my, majitelé, je naším hlavním úkolem jídelníček psovi sestavit opravdu vyváženě. Zejména toto je hlavním důvodem, proč se většina chovatelů více přiklání ke granulím, u kterých už doufáme, že vyvážené složení mají.

Proč ale stále větší okruh chovatelů přechází na krmení syrovým masem místo nenáročného odsypávání granulí? Protože se čím dál více navracíme k názoru, že chemie do psího jídelníčku nepatří. Jenom pestře a vydatně krmený pes může být zdravý pes. Jednostranná a uměle zpracovaná strava je přirozenému modelu na hony vzdálená. Pravdou je, že se dá namítnout, že dnešní pes "gaučový" se vlku ani nepodobá, tím pádem nemusí být krmen jako on. Vzhledově a povahově spolu sice ve většině případů mají už pramálo společného, ale výživové potřeby a trávení mají doposavad totožné. Jakýkoli organismus potřebuje stovky, ne-li tisíce let, aby se přeorientoval na kompletní změnu stravy. Nějaký ten pátek tedy potrvá, než vyšlechtíme „psa granulového“.

Různé výzkumy nasvědčují tomu, že se od dob, kdy se začalo krmit průmyslově vyráběnou potravou (granule, konzervy) zvýšilo množství zdravotních problémů u psů (i jiných domácích zvířat tímto způsobem krmených). Jednalo se zejména o oslabení imunity, kožní potíže, alergie, sníženou plodnost, nemoci slinivky, jater a ledvin, atd. Samozřejmě všechno vždy souvisí se vším, a i tady jsou do značné míry cítit vlivy bytového prostředí, hýčkání psů v oblečcích a i jejich celková menší pohyblivost.

Další věcí je, že se velmi rozcházejí názory chovatelů, výzkumníků i samotných veterinářů. Takže je otázkou, kde najdeme pravdu. Nevyvratitelné ale zůstává, že způsob krmení psa BARF je nejvíce spojen s jeho přirozeností a pokud psovi páníček sestavuje jídelníček na míru, dělá asi opravdové maximum.

Psovité šelmy jsou predátoři, masožravci a v potravinovém žebříčku stojí na jeho vrcholu. Jejich trávicí trakt je přizpůsoben příjmu vysoce energeticky koncentrované potravy, tzn. především bílkovin a tuků, tedy masa a jen v malé míře zdrojů sacharidových. Jednoduché cukry pak v přirozeném jídelníčku nejsou zastoupeny vůbec a psovité šelmy je při adekvátní výživě vůbec nepotřebují.

V přirozeném prostředí loví psovité šelmy drobné hlodavce a jiné malé druhy býložravců, tyto konzumují celé, tedy vč. trávicího traktu naplněného rostlinnou ( sacharidovou) potravou v různém stupni natrávení tedy i dostupnou pro trávicí trakt masožravců. Pokud se psovitým šelmám podaří ulovit větší býložravce, začínají svoji hostinu opět od vnitřností, které jsou bohatým zdrojem minerálií, vitamínů, stopových prvků, teprve potom konzumují vlastní svalovinu a kosti. Přijímají- li masožravci zelenou potravu „ na stojato“, tzn., že se pasou, jedná se o selektivní výběr rostlin a psovitá šelma řeší konkrétní disbalanci či zdravotní problém.

V holistickém pojetí by se mělo tedy při výběru vhodné potravy vždy přihlédnou k těmto aspektům, volit krmiva s převahou bílkovinné složky ( tedy masa) s vyváženým poměrem tuků a sacharidových zdrojů, které jsou upravené podobně jak je tomu v trávicím traktu býložravců – fermentace. A to ať již zvolíte komerčně připravovanou stravu granulovanou či konzervovanou, nebo budete připravovat stravu domácí. Přídavky různých bylinek jsou z holistického pohledu na výživu psů velmi vhodným doplňkem, tvůrce receptury však musí velmi dobře znát problematiku alternativních způsobů výživy.

Další charakteristikou příjmu potravy psovitých šelem je polykaní relativně velkých soust velkou rychlostí – psi hltají. Tím dojde k rychlému naplnění žaludku s podrážděním mechano a chemoreceptorů a na základě zpětné vazby CNS k uvolnění adekvátního množství trávicích šťav a enzymů. Tato fáze je velmi důležitá pro následné rozložení potravy a využití živin.

Převedeno do holistického pojetí – psy se třeba krmit způsobem „Nechceš – Nedostaneš“. Předložená potrava by měla být zkonzumována rychle, nejpozději do 5 minut po nabídnutí. Není-li tomu tak, je třeba misku s potravou odebrat a nabídnou až za adekvátně dlouhou dobu. Velkou chybou je nechávat psům volný přístup k potravě, kdy dochází k nedokonalému využití živin i u dobře sestavené krmné dávky a v krajních případech i k tzv. maladsorpčímu syndromu, kdy organismus má sice pocit sytosti, ale přitom hladoví.

Frekvence příjmu potravy je další proměnnou. Zde je situace trochu komplikovanější, protože sama o sobě závisí na mnoha faktorech jako jsou věk, fyzický a psychická kondice, roční období, dostupnost potravních zdrojů atd.. V obecné rovině lze říct, že frekvence příjmu potravy je nepravidelná co do času i objemu. I tento fakt je v holistickém pojetí nutno respektovat a průběžně s ním pracovat. O frekvenci v závislosti na věku si vždy něco povíme v dalších dílech tohoto miniseriálu.

Zatím jsme hovořili pouze o faktorech souvisejících s přirozeným vývojem bez zásahu člověka. Člověk ale do vývoje zasahuje velmi podstatnou formou a svojí činností může velmi výrazně tyto faktory ovlivnit a to jak v pozitivním, tak i v negativním slova smyslu. Domestikací psovitých šelem a jejich následným šlechtěním, vznikem stále nových a nových plemen různých velikostních rázů, jiným pracovním využitím, změnou a velkou variabilitou životního prostředí se stále více mění přirozené požadavky a nároky, byť základní principy zůstávají stejné. Za posledních několik málo desetiletí se vlivem šlechtění změnil podstatně tělesný rámec mnoha plemen. Podíváme-li se na fota stejného plemene z období někdy před 30 ti lety a porovnáme s těmi dnešními, zjistíme, že jedinci jsou daleko robustnější, osvalenější, mají bohatší srst apod. To ale s sebou přináší i daleko větší nároky na výživu a její optimální složení, na umělou selekci rodičovských párů s vyloučením přenosných vad. Holistický přístup spojený s holistickou výživou může i v tomto směru přinést pozitivní posun neboť je svým způsobem jedná o dokonalou prevenci. Předcházení problémům v jakémkoli oboru je vždy výhodnější než jejich následné řešení. V medicíně toto platí dvojnásob a postavíme-li slovo holistický do kontextu s preventivní, jedná se o jednu z možných správných cest.